Co mysl očekává, že se stane,má tendenci se realizovat.
Část výplaty bokem na ruku. Proč se černé peníze nevyplatí
Část mzdy na výplatní pásce, zbytek na ruku: v řadě profesí naprosto běžná praxe. A praxe na první pohled výhodná. Na druhý pohled ale zjistíte, že háčků má víc než dost. Pokud jste se podruhé ještě nestačili podívat, udělejte to radši hned.
Minimální mzdu – osm tisíc korun – má na výplatní pásce poměrně dost lidí. Ve skutečnosti ji ale bere pouze zlomek lidí z nich. S praxí „minimální mzda na pásce, zbytek na ruku“ se setkáte především u takových profesí, jako jsou číšníci, kuchaři, prodavači, uklízeči.
Podstatné (a jediné) plus: teď máte víc peněz
Motivace je poměrně jasná. Jednoznačně je tenhle postup výhodný pro zaměstnavatele. Ten ušetří na povinných odvodech. Na první pohled to vypadá výhodně i pro zaměstnance.
Pozor na pokuty
Jste-li zaměstnanec a vědomě pobíráte mzdu načerno, porušujete daňové zákony. Zatajujete totiž část svých příjmů a může vás za to stihnout vysoká pokuta. Zároveň krátíte sazby zdravotního a sociálního pojištění. Pokud padne kosa na kámen, úřady vám dlužné pojistné nejen zpětně vyměří, ale napočítají vám taky nemalé penále.
Jste-li zaměstnavatel, připravte se na to, že v případě odhalení bude postih velmi citelný. Sankce vás čekají jak od inspektorátu práce, tak od finančního úřadu, zdravotních pojišťoven či správy sociálního zabezpečení.
A skutečně – dostane měsíčně o dost víc peněz, než kdyby mu stejnou částku zaměstnavatel poslal legální cestou. V tom je totiž první háček: tahle praxe je prostě protiprávní, stát přichází o nemalé částky na daních.
Jenže kde není žalobce, není ani soudce. Mnozí ze zaměstnanců, kteří na nabídku zaměstnavatele přistoupí, často nemají na výběr. „Ber, nebo nech být. Na místo stojí fronta,“ je zpravidla odpověď, které se dočkají, když se proti nabídce zaměstnavatele postaví.
Pojďme se podívat, kolik vydělá mladá slečna Ilona v baru na malém městě, když ji zaměstnavatel vyplácí systémem půl legálně, půl načerno. Pro srovnání věnujeme levý sloupec slečně Heleně, která je zaměstnávaná docela košer.
Než se ale budeme věnovat dámám, podíváme se, jak se „půlená mzda“ vyplácí zaměstnavateli.
A taky jak se systém „půlené mzdy“ vyplatí jejímu zaměstnavateli.
Z pohledu zaměstnavatele
Helena |
Ilona |
Hrubá mzda: 18 000 Kč |
Minimální mzda, tedy 8000 Kč, na pásce, |
Odvody zaměstnavatele |
|
za měsíc: 6120 Kč |
za měsíc: 2720 Kč |
za rok: 73 440 Kč |
za rok: 32 640 Kč |
Mzdové náklady na zaměstnance |
|
za měsíc: 24 120 Kč |
za měsíc: 10 720 Kč + 10 000 Kč na ruku |
za rok: 289 440 Kč |
za rok: 128 640 Kč + 120 000 Kč na ruku |
Roční úspora zaměstnavatele: 40 800 korun |
Z pohledu zaměstnance
Helena |
Ilona |
Hrubá mzda: 18 000 Kč |
Minimální mzda tedy 8000 Kč na pásce, |
Čistá mzda: 14 460 Kč |
Čistá mzda: 7120 Kč |
Celkem pro zaměstnance: 7120 + 10 000 = 17 120 Kč |
|
Rozdíl
|
Když Iloně zaměstnavatel dává každý měsíc bokem deset tisíc korun místo toho, aby jí je vyplácel ve mzdě, má měsíčně v kapse o 2660 korun než Helena. Za rok je to už krásná částka – 31 920 korun. Ta částka vypadá vcelku přesvědčivě. Jenže tím výčet výhod končí. Pro zaměstnance už jsou tu dál jen nevýhody.
Minusy…
► Dovolená
Jste zaměstnaní, máte nárok na čtyři týdny dovolené. V praxi nebývá zvykem za dobu, kterou jste na dovolené, vyplácet peníze bokem. A tak se nejspíš budete muset spokojit s náhradou mzdy vypočítané – ze mzdy, tedy z té oficiální. Přesněji se vypočítá z hodinové mzdy v minulém čtvrtletí: pokud nepřišlo na nějaké zvláštní odměny a podobně, dělíme tedy tři měsíční platy počtem pracovních hodin.
Naše figurantky Helena a Ilona už jsou připraveny a jen kvůli vám si právě vybírají deset dní dovolené.
Průměrná hodinová mzda: 45,45 Kč (8000 × 3 (měsíce) : 528 (hodin))
Náhrada mzdy za deset dní dovolené: 3636 korun (45,45 × 8 (hodin) × 10 (dní))
Zaměstnavatel dá Iloně odměnu bokem jen za polovičku měsíce, kterou pracovala. Tedy pět tisíc korun.
Průměrná hodinová mzda: 102,3 korun (18 000 × 3 : 528)
Náhrada mzdy za deset dní dovolené: 8184 korun (107,14 × 8 × 10)
Pokud by byl Ilonin zaměstnavatel férový a vyplácel jí peníze bokem i za dobu dovolených, pořád by byl její příjem vyšší. Jenže se to zrovna nestává.
► Podpora v nezaměstnanosti
Opakování
Podpora v nezaměstnanosti se vyplácí maximálně pět měsíců (do 50 let věku zaměstnance), osm měsíců (do věku 55 let), případně jedenáct měsíců (více než 55 let).
Pöchopitelně se může stát, že se pro zaměstnavatele stanete nepotřebným a o práci přijdete. Pokud si obratem nenajdete jiné zaměstnání, vaše první kroky povedou na úřad práce a po určitou dobu budete mít nárok na podporu v nezaměstnanosti. Ta se vypočítává z průměrné měsíční mzdy. Pochopitelně z oficiální mzdy, na peníze bokem úřad nebude brát zřetel. A pokud, tak jedině s úmyslem pořádně to osolit vám i vašemu exzaměstnavateli.
-
Podpora v nezaměstnanosti je po první dva měsíce 65 procent průměrného měsíčního čistého výdělku, kterého uchazeč o zaměstnání dosáhl ve svém posledním ukončeném zaměstnání. Další dva měsíce je to 50 procent a po zbývající dobu 45 procent.
Jak by to vypadalo, kdyby si zítra šly na pracák naše dámy. Protože jsou obě ještě mladice, počítáme jen s pěti měsíci na podpoře. Za osm či jedenáct měsíců by rozdíl byl pochopitelně větší.
Podpora v nezaměstnanosti za pět měsíců: 20 816 korun
Podpora v nezaměstnanosti za pět měsíců: 39 765 korun
► Mateřská
Jak jsme řekli výše, naše dámy jsou ve věku, kdy se o věku ještě může mluvit. A může se taky mluvit o dětech.Výše dosažených příjmů má vliv také na výši peněžité pomoci v mateřství neboli mateřské. Ta nahrazuje matkám ušlý příjem po dobu mateřské dovolené. Pokud žena porodí jedno dítě, má nárok na výplatu mateřské po dobu 28 týdnů. Ženy, které porodí najednou více dětí, dostávají mateřskou po dobu 37 týdnů.
Peněžitá podpora v mateřství: 5550 korun měsíčně
Peněžitá podpora v mateřství: 12 450 korun měsíčně
► Nemocenská
Pokud zaměstnanec onemocní a je v pracovní neschopnosti, první tři dny nedostane nic. Od 4. do 21. dne pracovní neschopnosti mu náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel, a když se choroba protáhne, za další dny už mu náhradu mzdy vyplácí správa sociálního zabezpečení.
Necháme Helenu s Ilonou stonat celý měsíc o třiceti dnech, pěkně od prvního, aby se to dobře počítalo a abychom se snadno orientovali. Slibujeme ovšem, že nebudou v průběhu experimentu trpět, že se docela uzdraví. A ještě jim zařídíme lepší práci.
Ilona, hrubá mzda osm tisíc korun
1.–3. den nemoci 0 korun
4.–21. den nemoci: 199 korun denně, platí zaměstnavatel
22.–30. den nemoci 143 korun denně, platí sociálka
Celkem 2786 korun (199 × 14) + 1287 korun (143 × 9). Ilona tedy za 30 dní pracovní neschopnosti dostane vyplaceno 4073 korun.
Helena, hrubá mzda osmnáct tisíc korun
Náhrada mzdy za pracovní den do 21. dne nemoci od zaměstnavatele
1.–3. den nemoci: 0 korun
4.–21. den nemoci: 447 korun
22.–30. den: 320 korun
Celkem 6528 korun (447 × 14) + 2880 korun (320 × 9). Helena tedy dostane za měsíc marodění víc než dvakrát vyšší náhradu mzdy.
► Pracovní úraz
Pokud se vám v práci stane úraz a skončíte v pracovní neschopnosti, funguje to jako u nemocenské: od třetího do jednadvacátého dne neschopnosti vyplácí náhradu mzdy zaměstnavatel, pak vás převezme správa sociálního zabezpečení, od které budete dostávat nemocenské dávky.
Ovšem při pracovním úrazu má zaměstnanec taky nárok na odškodnění podle platných právních předpisů. A pokud v důsledku úrazu nemůžete už svoji práci dělat nebo jste převedeni na jinou pozici, máte nárok na dorovnání příjmu do výše průměrného výdělku, který jste měli před úrazem. Dorovnání je věcí zaměstnavatele, respektive jeho pojišťovny. Pak je velký rozdíl mezi tím mít na výplatní pásce osm a osmnáct tisíc korun.
► Invalidní důchod
Pobírání části mzdy na ruku má velký vliv i na výši invalidního důchodu. I ta se pochopitelně počítá z vykázaných výdělků.
Protože jsme se během článku s Ilonou a Helenou sblížili, do invalidního důchodu je posílat nebudeme, jen si to zkusíme představit. Představme si tedy, že Ilona a Helena se kvůli úrazu staly plně invalidními (získal invaliditu III. stupně). Odpracovaly obě 16 let a do důchodu jim zbývá ještě 32 let. Celková doba pojištění tak činí 48 let.
Ilona, hrubá mzda osm tisíc korun
Invalidní důchod III. stupně by chraňpámbu měla 7 990 korun
► Starobní důchod
V neposlední řadě má „částečně černá mzda“ vliv na výši starobního důchodu. Pracovníci správy sociálního zabezpečení často evidují případy, kdy se lidé pozastavují nad výší svého důchodu. Mnozí z nich si vůbec neuvědomují, že důchod se jim počítá z toho, co za ně jejich zaměstnavatel za ně odváděl. Připomeňme si tedy tabulku s odvody zaměstnavatele.
► Půjčky
Výše vašich oficiálních příjmů může ovlivnit i průběh a výsledek žádosti o půjčku. S minimální mzdou u solidní finanční instituce neuspějete. S hrubou mzdou 18 tisíc korun (respektive čistou 14 460 korun) vám mnohé z bank půjčí i několik desítek až stovek tisíc korun, poskytnou kreditní kartu nebo kontokorent.
Čím nižší mzda, tím blíž k dávkám
Ano. Říkali jsme, že výhoda „částečně černé mzdy“ je jediná. Našla by se ještě jedna. Ovšem za skutečnou výhodu ji můžou mít jen ti, kteří si rádi zahrávají a nestydí se fixlovat. Výše příjmu pochopitelně hraje roli i při žádostech o sociální dávky. Čím nižší příjem, tím větší šance, že vám úřad dávku přiklepne. Zatajování příjmů je podvod, ale řekněme, že při výši daní a při tom, co se s vybranými penězi pak děje, můžeme pro ty, kteří se ho dopouštějí najít když ne sympatie, tak pochopení. Žádat pak ale ještě o dávky, pro to už se pochopení hledat nedá.
Helena s Ilonou naštěstí o tomhle nemusí ani přemýšlet. Na obě dvě se usmálo štěstí a vydělávají spousty peněz – a je to tak správně, když jsme je nechali celý měsíc pro vás stonat.
Kontakt
náměstí Republiky 2/75
591 01 Žďár nad Sázavou 1
608231207,
736473158
m.mokry-mgr@seznam.cz